Tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce - magisterské studium

STUDIJNÍ OBOR 7504 T 273

UČITELSTVÍ HUDEBNÍ VÝCHOVY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY A 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL

(navazující magisterské studium)

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

A Část hudebně historická

1. Pozdní romantismus v hudbě (Německo - Mahler, R. Strauss, H. Wolf, M. Reger; C. Franck, Widor, d´Indy, Massenet; Rusko - S. Rachmaninov, A. Glazunov, Skrjabin; Sibelius).

2. Stylové tendence evropské hudby na přelomu 19. a 20. století. Pozdní romantismus (Mahler, Straus, Skrjabin), impresionismus (Debussy, Ravel, Dukas, Falla, Respighi), expresionismus a jejich nejvýznamnější představitelé.

3. Klasikové hudby 1. poloviny 20. století - 2. vídeňská škola.

4. Klasikové hudby 1. poloviny 20. století - Stravinskij, Bartók, Kodaly, Janáček, Martinů, Szymanowski, Prokofjev, Šostakovič.

5. Klasikové hudby 1. poloviny 20. století - "Pařížská šestka", Hindemith, Britten.

6. Hlavní představitelé tzv. české moderny - od Janáčka, Nováka, Suka, přes Ostrčila, Jeremiáše, Hábu, Schulhoffa k Martinů a Skupině Mánesa.

7. Podstata hudebního neoklasicismu a jeho vliv na tvorbu českých skladatelů v čele s B. Martinů, Išou Krejčím a P. Bořkovcem.
8. Hlavní vývojové tendence nonartificiální hudby od 1. třetiny 19. stol. do 60. let 20. stol. (zábavná hudba, tanec, klasická opereta /Offenbach, J. Strauss F. Suppé, F. Lehár, E. Kalmán, O. Nedbal/, muzikál, vliv hudby jazzové oblasti apod.).
9. Východoevropská a mimoevropská hudba 20. století (vliv folklóru - "hudba spontánní tvořivosti", domácí hudební tradice v neevropských zemích /Gershwin, Villa-Lobos/).
10. Vývojové tendence artificiální hudby po 2. světové válce. Hlavní představitelé (Stockhausen, Nono, Boulez, Ligeti, Cage, Messiaen, Schaeffer, Henze, polská škola, Schnitke, Xenakis aj.).

11. Současný stav české hudební kultury (tvorba, interpretace, koncertní život, umělecké školství, hudební věda a kritika - přehled vývoje jednotlivých oblastí od šedesátých let do dneška)

----------------

Následující okruhy jsou průřezové, postihují dané téma komplexně v celém historickém vývoji, mohou být nahlíženy nejenom z hlediska hudební historiografie, nýbrž také z hlediska hudebních forem, hudebních analýz či hudební estetiky a sociologie:

12. Sonáta a její historické podoby
13. Koncertantní princip - formy a jejich tvůrci
14. Oratorium - historický vývoj
15. Opera - historický vývoj

16. Taneční formy
17. Hudba a liturgie - formy, tvůrci
18. Programní hudba - formy, tvůrci, afektová teorie
19. Postromantická hudba a její formy

20. Nonartificiální hudba – vývoj od poč. 20. století.

B) Část hudebně pedagogicko - didaktická a psychologická

1. Základní kategorie hudební pedagogiky. Předmět, úkoly a cíle. Vzájemné vztahy hudební pedagogiky, estetické a hudební výchovy. Interakce osobnosti učitele a žáka.

2. Všeobecná hudební výchova, její složky.

3. Plánování, organizace a řízení hudebních činností.

4. Dětský hlas a jeho rozvoj. Základní hlasové dovednosti.

5. Vokální intonace a její uplatnění v hudebně výchovném procesu. Vývoj intonačních metod

6. Počátky solmizace, číselná metoda, M. Doležil, M. Battke, F. Lýsek, L. Daniel).
7. Metody práce s hudebně a pěvecky zaostalými žáky a s žáky výrazně hudebně talentovanými. 8. Didaktická a estetickovýchovná práce s písní v hudebně výchovném procesu. Dvojhlasý a trojhlasý zpěv.
9. Didaktická a estetickovýchovná práce s poslechovou skladbou. Hudebně naukové učivo.
10. Instrumentální činnosti v HV.
11. Elementární kompoziční činnosti, hudebně pohybové činnosti. Integrativní hudební výchova.
12. Kreativita v hudebně výchovných činnostech a princip improvizace.

13. Hudebně výchovné systémy, charakteristika a srovnání (C. Orff, Z. Kodály, E. J.- Dalcroze, S. Suzuki, L. Daniel).

14. Populární hudební kultura, vztahy intencionální a funkcionální hudební výchovy.

15. Hudební vzdělávání v období od 2. pol. 17. století do 2. třetiny. 19. století.

16. Hudební výchova období od konce 19. století a v meziválečném Československu.

17. Hudební výchova po 2. sv. válce a charakteristika současného období. Rámcový vzdělávací program, žákovské kompetence a průřezová témata z hlediska předmětu hudební výchova.

18. Struktura hudební psychologie. Psychologické aspekty školních i mimoškolních hudebních aktivit.

19. Proces hudebního vnímání, hudební apercepce a recepce.

20. Hudebnost jako vlastnost osobnosti. Hudební vlohy. Hudební schopnosti a dovednosti a jejich diagnostika.
21. Hudební potřeby, zájmy a postoje. Problematika motivace.
22. Psychické zpracování hudebně výškových a harmonických hudebních podnětů. Relativní a absolutní sluch.
23. Metrorytmické hudební struktury, jejich psychické zpracování. Smysl pro rytmus a jeho rozvoj..
24. Ontogeneze hudebnost v období předškolního věku, mladšího a staršího školního věku a adolescence.
25. Terapeutické vlastnosti hudby. Uplatnění muzikoterapie v hudební výchově.

C Část k rozboru skladeb

1. J. S. Bach: skladby pro klávesové nástroje (Temperovaný klavír, Invence ad.). Houslové sonáty a partity.
2. W. A. Mozart: klavírní sonáty.
3. L. v. Beethoven: Klavírní sonáty
4. Tance v klavírní tvorbě 19. století (A. Dvořák, F. Chopin, B. Smetana ad.).
5. Klavírní tvorba 20. století (L. Janáček).
6. J. Haydn: smyčcové kvartety.
7. W. A. Mozart: smyčcové kvartety.
8. A. Dvořák: smyčcové kvartety.
9. B. Smetana: smyčcové kvartety.
10. L. Janáček: smyčcové kvartety.
11. A. Vivaldi: Čtvero ročních dob.
12. W. A. Mozart: houslové koncerty.
13. J. Haydn: symfonie.
14). W. A. Mozart: symfonie.
15. L. v. Beethoven: symfonie.
16. B. Smetana: Má vlast.
17. L. Janáček: symf. tvorba
18. Česká hudba 20. století (L. Janáček, B. Martinů).
19. F. Schubert: písňové cykly.
20. Operní předehry 18. století (W. A. Mozart - Kouzelná flétna).
21. Symfonická tvorba 20. stol. (I. Stravinskij, S. Prokofjev).

STUDIJNÍ OBOR 7504 T273 HRA NA NÁSTROJ NEBO ZPĚV

(navazující magisterké studium)

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

Části a okruhy státní závěrečné zkoušky

- absolventský koncert

- ústní zkouška z metodiky výuky hry na nástroj nebo zpěvu

- analýza interpretačního výkonu absolventského koncertu

- obhajoba diplomové práce

Klavír:

1. Klavírní školy pro začátečníky a jejich charakteristika

2. Úvod do impresionismu, výběr skladeb a pokyny při jejich studiu

3. Učitel a žák, jejich vztah, práce ve třídě, příprava na vystoupení a soutěže

4. Problematika čtyřruční hry a hry z listu

5. Významné klavírní interpretační soutěže

6. Klavírní hra jako součást studia HV pro střední školy

7. Ruská a sovětská klavírní tvorba pro mladé pianisty

8. B. Bartók: Mikrokosmos, Album pro mládež

9. Čeští pianisté zabývající se metodikou klavírní hry (např. doc. Vlasáková, doc. Šimonková aj.)

10. Příprava studia sonátové formy¨

11. Studium polyfonie v díle J. S. Bacha

12. C. Czerny a jeho etudy

13. Studium Janáčkova díla Po zarostlém chodníčku I. řada

14. Stupnice a akordy

15. Tvorba pro mládež B. Martinů

16. P. I. Čajkovskij: Album pro mládež

17. Čeští klavírní pedagogové 20. století a jejich žáci

18. R. Schumann: Album pro mládež, Dětské scény

19. Metodický postup při výběru skladeb F. Chopina, a jejich zařazení do výuky

20. Instruktivní klavírní literatura pro děti a mládež soudobých českých autorů

Varhany:

1. Metodika hry na varhany: rozdíly mezi technikou klavírní a varhanní

2. Dtto: rozdíly mezi technickými a zvukovými vlastnostmi klavíru a varhan

3. Základní prvky varhanní techniky

4. Průpravné cviky prstů a paží, chodidel a nohou, sedění u varhan

5. Technická cvičení – jejich psychologický a technický účel

6. Přípravné pohyby na manuálu a pedálu, spojení manuálové a pedálové hry

7. Hra vícehlasu, interpretační sebeklam

8. Přednesové prostředky varhan – agogika, artikulace, frázování

9. Přednesové prostředky – /pokračování/ inegalité, ornamentika

10. Výběr skladeb, příprava studia a průběh studia skladby, výstavba skladby, veřejné vystoupení, tréma

Zobcová flétna:

1. Česky psané školy pro sopránovou a altovou zobcovou flétnu a jejich charakteristika

2. Evropské školy pro sopránovou a altovou zobcovou flétnu a jejich charakteristika (Německo, Anglie, Holandsko)

3. Etudy českých autorů, metodika práce s nimi

4. Etudy F. Brüggena a jejich význam

5. Etudy pro sopránovou a altovou zobcovou flétnu (H. M. Linde, H. U. Staeps, A. Davis aj.)

6. Metodika výuky dýchání

7. Metodika výuky prstové techniky

8. Stupnice a akordy

9. Metodika výuky artikulace

10. Učitel a žák, jejich vztah, práce ve třídě, příprava na vystoupení a soutěže

11. Práce s flétnovým ansámblem

12. Výběr a aranžování skladeb pro žákovský ansámbl

13. Práce se skladbami J. van Eycka s žáky různého věku

14. Diminuce – ozdoby v hudbě renesance a raného baroka – metodika výuky

15. Zdobení v hudbě vrcholného baroka (Telemann – Metodické sonáty)

16. Literatura pro žáky ve věku 5-10 let

17. Významní naši i zahraniční učitelé nástroje a jejich přínos oboru

18. Soudobá hudba, její význam ve výuce dětí, moderní techniky

19. Výběr vhodného nástroje pro žáka, péče o nástroj

20. Různé druhy zobcových fléten (S, A, T, B, renesanční, barokní) a specifika metodických přístupů.

Zpěv:

1. Hlasové zvláštnosti

2. Literatura pro hlasovou výchovu prepubertálního období fyzického dospívání

3. Základní komponenty tvorby hlasu

4. Soubory hlasových cvičení a jejich aplikace ve výuce (solfeggie, vokalízy, Vaccay)

5. Učitel a žák, jejich vztah a jeho význam při výuce

6. Struktura vyučovací hodiny zpěvu

7. P. Lohmann a F. Martienssen - pěvečtí pedagogové

8. Komplexní pohled na psychiku pěvce (emocionální a racionální vyváženost hlasového projevu, tréma)

9. Appoggio della vocce - nácvik fixace

10. Vývoj a změny hlasu věkem - počátky školení hlasu – kategorizace

11. Hlasové obory - sborové – sólové

12. Poruchy hlasu - hygiena hlasu

13. Rezonance a artikulace

14. Zpěvní a mluvní hlasový projev

15. Struktura hlasových cvičení pro rozezpívání

16. Bell canto - opodstatnění a jeho význam v průběhu vývoje vokální tvorby

17. Opera seria, opera buffa, singspiel, intermezzo

18. Osobnost a dílo prof. J. Vrchotové – Pátové

19. Voix - mixte, hlasové rejstříky

20. Hlavový tón a jeho aplikace v metodice zpěvu

------------------------------------------------------------------------------------------------.-----------------------------------------------

UČITELSTVÍ HUDEBNÍ VÝCHOVY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

(magisterské, kombinované, 6-leté)

A) Část hudebně historická
1) Periodizace dějin evropské hudby. Představy o vzniku hudby a o podobě hudby v pravěku. Hudba a hudební teorie v antickém Řecku. Židovská a byzantská hudba. Kořeny evropské hudby a rozdílné rysy jejího vývoje v rámci východořímské a západořímské evropské civilizace.
2) Evropská hudba v epoše románsko-gotické a specifikace vývoje v tomto období v českých zemích (monodie, křesťanský bohoslužebný zpěv, duchovní a světská lid. jednohlasá píseň, počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, první památky české duchovní písně, česká světská píseň umělá, duchovní písně předhusitské doby, Jistebnický kancionál).

3) Renesance a hudba. Polymelodický sloh a jeho vývoj do počátků 17. století v západní a střední Evropě (5 generací tzv. Franko-flámské školy a hudba v českých zemích v době pohusitské /do Bílé hory/).

4) Hudba v Itálii v období raného baroka. Formy vokální i instrumentální hudby. Afektová barokní estetika (její podstata a projevy v hudbě).

5) Hudba v období středního a pozdního baroka a hlavní představitelé v Itálii, Německu, Anglii, Francii i v českých zemích.

6) Vznik opery a její vývoj v 17. a 18. století (od Florentské cameraty, Claudia Monteverdiho, přes neapolskou operu, Francie).

7) Kořeny klasicismu – mannheimská školy, berlínská písňová škola, starší vídeňská škola. Podstata vídeňského hudebního klasicismu a život a dílo Josefa Haydna.

8) W. A. Mozart a L. van Beethoven - jejich život, dílo a význam pro evropskou hudbu.

9) Hudba v českých zemích od začátku do poloviny 19. století (Ryba, Tomášek, Vitásek, Voříšek, hudební život Prahy - konzervatoř, Cecilská jednota, bratři Škroupovi, Kittl).

10) Romantismus jako životní postoj a jeho průmět do hudebního umění. Skladatelé v období raného romantismu (C. M. Weber, F. Schubert, R. Schumann, F. Mendelssohn - Bartholdy, F. Chopin).

11) Novoromantismus v hudbě, hudba programní - Berlioz, Liszt, Wagner a jejich vliv na českou hudbu.

12) B. Smetana a jeho syntéza idejí českého národního obrození (česká hudba předsmetanovská, současníci - Křížkovský, Tovačovský, Smetanovo mládí, raná tvorba až do návratu ze Švédska, vrcholné dílo a zhodnocení osobnosti a jejího významu).

13) Brahmsův klasicistní směr v hudbě 19. století (hudba neprogramní - Hanslickova formální estetika), Brahmsův vliv na A. Dvořáka. Život a díla A. Brucknera.

14) Místo a význam A. Dvořáka v české a evropské hudbě (život a dílo, současníci /Blodek, Bendl, Šebor/, zhodnocení osobnosti a významu díla, boje o Dvořáka v 10. letech tohoto století).

15) Vznik a vývoj německé romantické opery. Její hlavní představitelé (Weber, Marschner, Lortzing, Nicolai) a zvláště tzv. třetí operní reforma (R. Wagner a jeho vliv na další vývoj opery, např. na R. Strausse).

16) Románská opera 19. století - Bellini, Donizetti, Rossini, "Velká francozská opera", "opera comique", Gounod.

17) Z. Fibich - největší český hudební romantik, pokračovatel smetanovské (novoromantické) linie v české národní hudbě (život, dílo a jeho význam) a L. Janáček - tvůrce českého hudebního realismu (život, dílo a jeho význam).

18) Verdi, Bizet a veristé /Mascagni, Leoncavallo, Puccini/ .

19) Hudební kultura v zemích východní, střední a severní Evropy v 19. století (zvláště Rusko /Glinka, Dargomyžskij, "Mocná hrstka“, Rubinštejn, Čajkovskij/, Polsko (Moniuszko, Wieniawski/, Uhry /Erkel/, české země, skandinávské země /Grieg, Sinding, Sibelius/, Rumunsko /Enescu/ ap.).

20) Pozdní romantismus v hudbě (Německo - Mahler, R. Strauss, H. Wolf, Reger; Francie - Saint-Saens, Franck, Widor, d´Indy, Massenet; Rusko - Ljadov, Rachmaninov, Glazunov, Skrjabin; Skandinávie - Grieg, Sinding, Sibelius).

21) J. B. Foerster, V. Novák a J.Suk a další skladatelé tzv. české moderny (Ostrčil, Zich, Jeremiáš, Vomáčka, Vycpálek).

22) Pozdní romantismus v hudbě (Německo - Mahler, R. Strauss, H. Wolf, M. Reger; C. Franck, Widor, d´Indy, Massenet; Rusko - S. Rachmaninov, A. Glazunov, Skrjabin; Sibelius).

23) Stylové tendence evropské hudby na přelomu 19. a 20. století. Pozdní romantismus (Mahler, Straus, Skrjabin), impresionismus (Debussy, Ravel, Dukas, Falla, Respighi), expresionismus a jejich nejvýznamnější představitelé.

24) Klasikové hudby 1. poloviny 20. století - 2. vídeňská škola.

25) Klasikové hudby 1. poloviny 20. století - Stravinskij, Bartók, Kodaly, Janáček, Martinů, Szymanowski, Prokofjev, Šostakovič.

26) Klasikové hudby 1. poloviny 20. století - "Pařížská šestka", Hindemith, Britten.

27) Podstata hudebního neoklasicismu a jeho vliv na tvorbu českých skladatelů v čele s B. Martinů, Išou Krejčím a P. Bořkovcem.
28) Hlavní vývojové tendence nonartificiální hudby od 1. třetiny 19. stol. do 60. let 20. stol. (zábavná hudba, tanec, klasická opereta /Offenbach, J. Strauss F. Suppé, F. Lehár, E. Kalmán, O. Nedbal/, muzikál, vliv hudby jazzové oblasti apod.).
29) Východoevropská a mimoevropská hudba 20. století (vliv folklóru - "hudba spontánní tvořivosti", domácí hudební tradice v neevropských zemích /Gershwin, Villa-Lobos/).
30) Vývojové tendence artificiální hudby po 2. světové válce. Hlavní představitelé (Stockhausen, Nono, Boulez, Ligeti, Cage, Messiaen, Schaeffer, Henze, polská škola, Schnitke, Xenakis aj.).

31) Současný stav české hudební kultury (tvorba, interpretace, koncertní život, umělecké školství, hudební věda a kritika - přehled vývoje jednotlivých oblastí od šedesátých let do dneška)

---