Mapa stránek  |  English

Tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce - bakalářské studium

BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ OBOR HUDEBNÍ KULTURA SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ

 

Část hudebně historiografická
1. Periodizace dějin evropské hudby. Představy o vzniku hudby a o podobě hudby v pravěku. Hudba a hudební teorie v antickém Řecku. Židovská a byzantská hudba. Kořeny evropské hudby a rozdílné rysy jejího vývoje v rámci východořímské a západořímské evropské civilizace.
2. Evropská hudba v epoše románsko-gotické a specifikace vývoje v tomto období v českých zemích (monodie, křesťanský bohoslužebný zpěv, duchovní a světská lid. jednohlasá píseň, počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, první památky české duchovní písně, česká světská píseň umělá, duchovní písně předhusitské doby, Jistebnický kancionál).
3. Renesance a hudba. Polymelodický sloh a jeho vývoj do počátků 17. století v západní a střední Evropě (pět generací tzv. Franko-flámské školy a hudba v českých zemích v době pohusitské až do Bílé hory).
4 Hudba v Itálii v období raného baroka. Formy vokální i instrumentální hudby. Afektová barokní estetika (její podstata a projevy v hudbě).
5. Hudba v období středního a pozdního baroka a její hlavní představitelé v Itálii, Německu, Anglii, Francii a v českých zemích.
6. Vznik opery a její vývoj v 17. a 18. století ( Florentská camerata, C. Monteverdi, Neapolská opera, opera ve Francii).
7. Kořeny klasicismu – Mannheimská škola, berlínská písňová škola, starší vídeňská škola.
8. Podstata vídeňského hudebního klasicismu, život a dílo J. Haydna.

9. Podstata vídeňského hudebního klasicismu, život a dílo W. A. Mozarta. 
10. Podstata vídeňského hudebního klasicismu, život a dílo L. van Beethovena. 
11. Hudba v českých zemích od začátku do poloviny 19. století (J. J. Ryba, Tomášek, Vitásek, H. Voříšek, hudební život Prahy - konzervatoř, Cecilská jednota, bratři Škroupové, Kittl).
12. Romantismus jako životní postoj a jeho průmět do hudebního umění. Skladatelé v období raného romantismu (C. M. Weber, F. Schubert, R. Schumann, F. Mendelssohn - Bartholdy, F. Chopin).
13. Novoromantismus v hudbě, hudba programní - E. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner a jejich vliv na českou hudbu. 
14.  B. Smetana a jeho syntéza idejí českého národního obrození. Česká hudba předsmetanovská, Smetanovi současníci - P. Křížkovský, Tovačovský. Smetanovo mládí, raná tvorba až do návratu ze Švédska, vrcholné dílo a zhodnocení osobnosti a jejího významu.
15. J. Brahms a jeho klasicistní směr v hudbě 19. století (hudba neprogramní - Hanslickova formální estetika), Brahmsův vliv na A. Dvořáka. Život a dílo A. Brucknera.
16.  Místo a význam A. Dvořáka v české a evropské hudbě. Život a dílo. Dvořákovi současníci - V. Blodek, K. Bendl, Šebor. Zhodnocení osobnosti a významu díla. Boje o Dvořáka v první dekádě 20. století.
17. Vznik a vývoj německé romantické opery. Její hlavní představitelé (C. M. Weber, Marschner, Lortzing, Nicolai) a zvláště tzv. třetí operní reforma - R. Wagner a jeho vliv na  vývoj opery, např. na R. Strausse.
18. Románská opera 19. století - Bellini, Donizetti, Rossini, "Velká francozská opera", "opera comique", Ch. Gounod.
19. Z. Fibich - největší český hudební romantik, pokračovatel smetanovské (novoromantické) linie v české národní hudbě (život, dílo a jeho význam) a L. Janáček - tvůrce českého hudebního realismu (život, dílo a jeho význam).
20. G. Verdi, G. Bizet a veristé - P. Mascagni, L. Leoncavallo, G. Puccini .
21. Hudební kultura v zemích východní, střední a severní Evropy v 19. století (Rusko - Glinka, Dargomyžskij, "Mocná hrstka“, Rubinštejn, P. I. Čajkovskij), Polsko (Moniuszko, Wieniawski/, Uhry (Erkel), české země, skandinávské země (E. Grieg, Sinding, J. Sibelius), Rumunsko (Enescu).
22. Pozdní romantismus v hudbě. Německo - G. Mahler, R. Strauss, H. Wolf, M. Reger. Francie - C. Saint-Saens, C. Franck, Widor, d´Indy, Massenet.  Rusko - Ljadov, S. Rachmaninov, A. Glazunov, A. Skrjabin;  Skandinávie - E. Grieg, Sinding,  J. Sibelius). 
23. J. B. Foerster, V. Novák a J. Suk a další skladatelé tzv. české moderny (O. Ostrčil, O. Zich, J. Jeremiáš, B. Vomáčka, J. Vycpálek).

 

Část hudebně teoretická
1. Tón a jeho vlastnosti. Alikvotní tóny.
2  Tónové systémy, ladění.
3.  Hudební nástroje z akustického hlediska.
4.  Hudební nástroje z hlediska jejich využívání (rozsahy, notace, ladění).
5.  Intervaly. Konsonance a disonance. Obraty.
6.  Stupnice. Diatonika, chromatika, enharmonika. Melodické tóny.
7.  Akordy. Kvintakord, septakord, nónový akord a  jejich obraty, čtyřhlasé úpravy, poloha, rozloha.
8.  Pravidla spojování akordů.
9.  Tóniny a jejich příbuznost.
10. Základní a vedlejší harmonické funkce. Kadence.
11. Charakteristické disonance, rozvádění.
12. Pravidla současného notopisu. Označování akordů (číslovaný bas, funkční značky, akordové značky).
13. Modulace a její druhy. Tonální vybočení. Tonální skok.
14. Mimotonální akordy. Chromatika.
15. Frygický (neapolský) a lydický akord, alterace. Vázané (citlivé) tóny.
16. Harmonizace melodie v sopránu.
17. Kontrapunkt stejný, nestejný a synkopický, vokální, instrumentální. Latentní harmonie.
18. Imitace, kánon.
19. Kontrapunktické formy (fuga, invence, passacaglia, chorální předehra).
20. Věta, perioda a dvojperioda. Písňová forma.
21. Sonátová a rondová forma (princip kontrastu a návratu).
22. Cyklická sonátová forma a další cyklické formy.  

 


 

© 2006-2024 KHV | kontakt | admin