Mapa stránek  |  English

Tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce - bakalářské studium

BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ OBOR HUDEBNÍ KULTURA SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ

Část hudebně historiografická
1. Periodizace dějin evropské hudby. Představy o vzniku hudby a o podobě hudby v pravěku. Hudba a hudební teorie v antickém Řecku. Židovská a byzantská hudba. Kořeny evropské hudby a rozdílné rysy jejího vývoje v rámci východořímské a západořímské evropské civilizace.
2. Evropská hudba v epoše románsko-gotické a specifikace vývoje v tomto období v českých zemích (monodie, křesťanský bohoslužebný zpěv, duchovní a světská lid. jednohlasá píseň, počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, první památky české duchovní písně, česká světská píseň umělá, duchovní písně předhusitské doby, Jistebnický kancionál).
3. Renesance a hudba. Polymelodický sloh a jeho vývoj do počátků 17. století v západní a střední Evropě (pět generací tzv. Franko-flámské školy a hudba v českých zemích v době pohusitské až do Bílé hory).
4 Hudba v Itálii v období raného baroka. Formy vokální i instrumentální hudby. Afektová barokní estetika (její podstata a projevy v hudbě).
5. Hudba v období středního a pozdního baroka a její hlavní představitelé v Itálii, Německu, Anglii, Francii a v českých zemích.
6. Vznik opery a její vývoj v 17. a 18. století ( Florentská camerata, C. Monteverdi, Neapolská opera, opera ve Francii).
7. Kořeny klasicismu – Mannheimská škola, berlínská písňová škola, starší vídeňská škola.
8. Podstata vídeňského hudebního klasicismu, život a dílo J. Haydna.

9. Podstata vídeňského hudebního klasicismu, život a dílo W. A. Mozarta. 
10. Podstata vídeňského hudebního klasicismu, život a dílo L. van Beethovena. 
11. Hudba v českých zemích od začátku do poloviny 19. století (J. J. Ryba, Tomášek, Vitásek, H. Voříšek, hudební život Prahy - konzervatoř, Cecilská jednota, bratři Škroupové, Kittl).
12. Romantismus jako životní postoj a jeho průmět do hudebního umění. Skladatelé v období raného romantismu (C. M. Weber, F. Schubert, R. Schumann, F. Mendelssohn - Bartholdy, F. Chopin).
13. Novoromantismus v hudbě, hudba programní - E. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner a jejich vliv na českou hudbu. 
14.  B. Smetana a jeho syntéza idejí českého národního obrození. Česká hudba předsmetanovská, Smetanovi současníci - P. Křížkovský, Tovačovský. Smetanovo mládí, raná tvorba až do návratu ze Švédska, vrcholné dílo a zhodnocení osobnosti a jejího významu.
15. J. Brahms a jeho klasicistní směr v hudbě 19. století (hudba neprogramní - Hanslickova formální estetika), Brahmsův vliv na A. Dvořáka. Život a dílo A. Brucknera.
16.  Místo a význam A. Dvořáka v české a evropské hudbě. Život a dílo. Dvořákovi současníci - V. Blodek, K. Bendl, Šebor. Zhodnocení osobnosti a významu díla. Boje o Dvořáka v první dekádě 20. století.
17. Vznik a vývoj německé romantické opery. Její hlavní představitelé (C. M. Weber, Marschner, Lortzing, Nicolai) a zvláště tzv. třetí operní reforma - R. Wagner a jeho vliv na  vývoj opery, např. na R. Strausse.
18. Románská opera 19. století - Bellini, Donizetti, Rossini, "Velká francozská opera", "opera comique", Ch. Gounod.
19. Z. Fibich - největší český hudební romantik, pokračovatel smetanovské (novoromantické) linie v české národní hudbě (život, dílo a jeho význam) a L. Janáček - tvůrce českého hudebního realismu (život, dílo a jeho význam).
20. G. Verdi, G. Bizet a veristé - P. Mascagni, L. Leoncavallo, G. Puccini .
21. Hudební kultura v zemích východní, střední a severní Evropy v 19. století (Rusko - Glinka, Dargomyžskij, "Mocná hrstka“, Rubinštejn, P. I. Čajkovskij), Polsko (Moniuszko, Wieniawski/, Uhry (Erkel), české země, skandinávské země (E. Grieg, Sinding, J. Sibelius), Rumunsko (Enescu).
22. Pozdní romantismus v hudbě. Německo - G. Mahler, R. Strauss, H. Wolf, M. Reger. Francie - C. Saint-Saens, C. Franck, Widor, d´Indy, Massenet.  Rusko - Ljadov, S. Rachmaninov, A. Glazunov, A. Skrjabin;  Skandinávie - E. Grieg, Sinding,  J. Sibelius). 
23. J. B. Foerster, V. Novák a J. Suk a další skladatelé tzv. české moderny (O. Ostrčil, O. Zich, J. Jeremiáš, B. Vomáčka, J. Vycpálek).

 

Část hudebně teoretická
1. Tón a jeho vlastnosti. Alikvotní tóny.
2  Tónové systémy, ladění.
3.  Hudební nástroje z akustického hlediska.
4.  Hudební nástroje z hlediska jejich využívání (rozsahy, notace, ladění).
5.  Intervaly. Konsonance a disonance. Obraty.
6.  Stupnice. Diatonika, chromatika, enharmonika. Melodické tóny.
7.  Akordy. Kvintakord, septakord, nónový akord a  jejich obraty, čtyřhlasé úpravy, poloha, rozloha.
8.  Pravidla spojování akordů.
9.  Tóniny a jejich příbuznost.
10. Základní a vedlejší harmonické funkce. Kadence.
11. Charakteristické disonance, rozvádění.
12. Pravidla současného notopisu. Označování akordů (číslovaný bas, funkční značky, akordové značky).
13. Modulace a její druhy. Tonální vybočení. Tonální skok.
14. Mimotonální akordy. Chromatika.
15. Frygický (neapolský) a lydický akord, alterace. Vázané (citlivé) tóny.
16. Harmonizace melodie v sopránu.
17. Kontrapunkt stejný, nestejný a synkopický, vokální, instrumentální. Latentní harmonie.
18. Imitace, kánon.
19. Kontrapunktické formy (fuga, invence, passacaglia, chorální předehra).
20. Věta, perioda a dvojperioda. Písňová forma.
21. Sonátová a rondová forma (princip kontrastu a návratu).
22. Cyklická sonátová forma a další cyklické formy.  

 

Část hudebně interpretační  
1. Zpěv - přednes dvou vokálních skladeb odlišného charakteru: lidová píseň s vlastním klavírním doprovodem a umělá píseň (klavírní doprovod si student zajišťuje z řad spolužáků).

2. Hra na  klavír - přednes dvou skladeb odlišného charakteru nebo jedné závažnější skladby (sonáta, variace, cyklus atd.)

3. Řízení sboru - základy taktovací techniky.  

 

OBOR HRA NA NÁSTROJ NEBO ZPĚV SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ

Klavír:

1.    Slavní clavecinisté (Daquin, Couperin, Rameau). Vznik klavírní sonáty.
2.    G. F. Händel - J. S. Bach a jeho slavní synové – dílo.
3.   Vídeňský klasicismus - klavírní díla z tohoto období.
4.   Klavírní dílo L. van Beethovena.
5.   Česká klavírní hudba Mozartovy a Beethovenovy doby.
6.   Ostatní evropští významní autoři Mozartovy a Beethovenovy doby.
7.   Klavírní dílo C. M. von Webera, F. Schuberta a F. Mendelssohna-Bartholdyho.
8.   Klavírní dílo R. Schumanna a J. Brahmse.
9.   Klavírní dílo F. Chopina.
10. Klavírní dílo F. Liszta.
11. Klavírní hudba českých národních skladatelů.
12. Klavírní hudba ruských národních skladatelů.
13. Klavírní autoři francouzské národní školy a ostatní evropští autoři (Španělsko, Itálie, Skandinávie).
14. Klavírní díla  autorů pozdního romantismu, nových směrů a dodekafonie.
15. Romantické klavírní koncerty.
16. Klavírní díla autorů francouzského impresionismu.
17. Klavírní dílo autorů 20. století v Rusku a v SSSR.
18. Klavírní tvorba českých, polských a maďarských autorů 20. století.
19. Světová literatura pro čtyřruční klavír, dva a více klavírů a jejich autoři.
20. Slavní klavírní interpreti minulosti a současnosti Ke každé otázce náleží podotázka, týkající se praktického absolventského výkonu, jeho rozboru a obhajoby oponentského posudku. 

Varhany:

1. a) dějiny varhan: starověk až vrcholná gotika    b) dějiny varhanní hudby: raný středověk až renesance.
2. a) dtto: Severní Německo – vrcholná gotika až vrcholný romantismus    b) dtto: Severní a střední Německo – renesance až 20. století.
3. a) „Orgelbewegung“    b) J. S. Bach.
4. a) Jižní Německo a Rakousko – vrcholná gotika až romantismus    b) dtto - renesance až 20. století.   
5. a) Francie – vrcholná gotika až 20. století    b) dtto (včetně Belgie) - renesance až 20. století.
6. a) Španělsko – gotika až romantismus    b) dtto - renesance až 20. století.
7. a) Itálie - gotika až 20. století    b) dtto - renesance až 20. století.
8. a) Anglie - gotika až 20. století    b) dtto - renesance až 20. století.
9. a) dějiny varhanní hudby: Nizozemí – renesance až romantismus    b) metodika hry na varhany: souběžné studium klavírní hry při studiu hry varhanní.
10. a) České země a Slovensko - gotika až po reformní hnutí      b) dtto - renesance až 20. století.

Ke každé otázce náleží podotázka, týkající se praktického absolventského výkonu, jeho rozboru a obhajoby oponentského posudku.

Zobcová flétna:

1.Středověký repertoár pro zobcovou flétnu (tance, transkripce vokálních skladeb).
2. Renesanční sólová literatura (G. Bassano, A. Virgiliano).
3. Renesanční ansámblová literatura (taneční, polyfonní).
4. Raně barokní sólové sonáty a canzony (G. Frescobaldi, G. B. Fontana, D. Castello, G. P. Cima).
5. Jacob van Eyck – jeho život a dílo.
6. Anglická hudba mezi lety 1650 a 1750 (H. + D. Purcell, R. Carr, G. Finger ad.).
7. Francouzská hudba přelomu 17. a 18. století (J. M. Hotteterre, Ch. Dieupart ad.).
8. G. P. Telemann – život, sonáty pro zobcovou flétnu a basso continuo.
9. G. P. Telemann – 12 fantazií pro sólovou flétnu.
10. G. P. Telemann – komorní a orchestrální skladby se zobcovou flétnou.
11. J. S. Bach a zobcová flétna.
12. A. Vivaldi – život a skladby pro zobcovou flétnu.
13. G. F. Händel  - sonáty pro zobcovou flétnu a basso continuo
14. Italské barokní sonáty pro zobcovou flétnu a basso continuo
15. Barokní komorní skladby se zobcovou flétnou
16. Barokní koncerty pro zobcovou flétnu a orchestr
17. Zobcová flétna jako orchestrální nástroj (kantáty, oratoria, opery)
18. Barokní literatura pro ansámbl zobcových fléten (originální i transkribovaná)
19. Zobcová flétna ve 20. a 21. století
20. Významní naši i zahraniční interpreti (F. Brüggen, M. Petri, P. Holtslag, J. Stivín...), srovnání interpretačních přístupů.
Ke každé otázce náleží podotázka, týkající se praktického absolventského výkonu, jeho rozboru a obhajoby oponentského posudku.  

 Zpěv:

1. Počátky monodie (duchovní a světská jednohlasá píseň, počátky vícehlasu).
2. Florentská camerata - představitelé a jejich dílo.
3. Italské baroko - neapolská škola, benátská škola.
4. G. F. Händel.
5. Ch. W. Gluck - reforma.
6. J. Haydn, W. A. Mozart.
7.  L. van  Beethoven.
8.  Romantická opera 19. století.
9. G. Verdi a veristé.
10.  Romantismus - F. Schubert, R. Schumann.
11.  Německá romantická opera.
12.  R. Wagner.
13.  Národní školy, předsmetanovští čeští skladatelé - obrozenská píseň.
14.  B. Smetana.
15.  A. Dvořák.
16.  Z. Fibich,  V. Novák.
17.  L. Janáček.
18.  Ruská vokální tvorba 2. pol. 18. stol. a 19. stol. a česká umělá píseň.
19.  J. Brahms, H. Wolf, G. Mahler.
20.  Vokální tvorba 20. stol. 
Ke každé otázce náleží podotázka, týkající se praktického absolventského výkonu, jeho rozboru a obhajoby oponentského posudku.  

 

 

OBOR SBORMISTROVSTVÍ SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ

Bakalářská zkouška  má tyto části:

Veřejné koncertní vystoupení s pěveckým sborem v rozsahu minimálně 30 min.
Obhajoba koncertního vystoupení
Obhajoba bakalářské práce
Zkouška z Dějin sborového zpěvu
Komplexní analýza sborové partitury
Podkladem obhajoby koncertního vystoupení  u SZZ jsou dva oponentské  posudky.

Tématické okruhy k Dějinám sborového zpěvu:

1.  Vokální hudba evropské renesance.
2.  Vokální a vokálně – instrumentální hudba období baroka.
3.  Sborová tvorba českého a evropského klasicismu.
4.  Sborová tvorba evropského romantismu.
5.  Česká sborová tvorba romantická.
6.  Česká sborová tvorba 1. poloviny 20. století .
7.  Česká sborová tvorba 2. poloviny 20. století. 
8.  Světová sborová tvorba 20. století.  
9.  Sborová úprava lidové písně domácí i zahraniční.
10. Sborová tvorba v oblasti nonartificiální hudby (spirituál, tradicionál, pop, jazz, muzikál apod.).

Komplexní analýza sborové partitury je zčásti praktická,  zčásti teoretická.

Student předloží ke zkoušce soubor zvukových nahrávek a partitur (ve dvou exemplářích) deseti sborových skladeb, které reprezentují nejvýznamnější období hudebního vývoje od renesance do současnosti. Ve výběru musí být zastoupeny všechny typy pěveckých sborů, tj. dětský, ženský, smíšený, mužský, skladby a capella i s nástrojovým doprovodem.  Ve výběru je možno promítnout osobní umělecké preference studenta při zachování stanovených podmínek. Požadované podklady odevzdá v termínu stanoveném fakultou společně s bakalářskou prací.

 

Student prakticky předvede:
a) pěveckou interpretaci všech hlasů partitury,
b) na klavír zahraje jednotlivé hlasy partitury, vokální party, u instrumentálních skladeb zahraje vokální party s upraveným doprovodem
c) diriguje skladbu zpaměti.

 

V teoretické části:
a) provede rozbor interpretačních problémů skladby (pěveckých, intonačních, rytmických, výrazových),
b) provede zařazení skladby a jejího autora do dobového hudebně historického a slohově interpretačního kontextu.
 

 

© 2006-2017 KHV | kontakt | admin | Realizace NoveStranky.cz